Komponenten für die Teufelproduktion 14 cm
| Der Code: | 1809372 |
| Der Strichcode EAN: | 8595603446406 |
| Hersteller: | Made in PCR |
| De Marke: | Ozdoby, dekorace, tvorba |
 | |
| Druh: | maska |
Čert je ve slovanském folklóru ďábel či jemu podobná bytost. Na rozdíl od teologických ďáblů nesou čerti i jisté rysy vycházející pravděpodobně ze slovanského archaického náboženství a nemusí mít vždy čistě negativní charakter.
Českému čertovi doprovázejímu svatého Mikuláše se podobá Krampus vystupující ve stejné roli v Bavorskua Rakousku.
V češtině má slovo čert řadu variant a to především z důvodu tabu s ním spojovaným. Jedná se například o výrazy jako rohatý, nedobrý, čechman, čerchmant, červivec, čmert, jabl, ďas, diblík a další. Václav Machek spojoval slovo čert s bylinou čertkus luční, která je v souvislosti s čertem zmiňována v Mattioliho herbáři z 16. století. Podle Zdeňka Váni souvisí slovo čert s rytím čar a čarováním. Jeho označení může být náhradou za předkřesťanské běs, které kolem 14. století začalo ustupovat právě slovu čert a z řečtiny pocházejícímu ďábel.
Podoba čerta splývá s lidovým obrazem ďábla. Jedná se o muže s rohy, drápy, ocasem a kopytem, někdy oblečeného jako myslivec v zelené vestě a červeném klobouku, jindy oblečený v černé. Může se také objevit v podobě zvířete, například kozla nebo černého psa. V českém folklóru je s čertem spojována celá řada místních pověstí, jsou známy například čertovy kameny, stopy a brázdy nebo je mu přisuzována postavení hradu, zdi či brány. Pro zahnání či zahubení čertů či ďáblů je využíván nějaký náboženský úkon: křesťanský pozdrav, náboženská píseň, Modlitba, opsáním kříže hostií, případně bylina jestřábník či turan.
Mezi časté motivy o interakci člověka s čertem či ďáblem patří:
- muzikanti hrající čertům
- pakt s ďáblem a případné vyvázání se z něj či zachránění upsané duše
- za upsání duše člověk získává skřítka plivníka
- přivolání čerta dívkou s kterou nikdo netančí či si ji nikdo nechce vzít, případný následný tanec a odnesení do pekla či zachráněna. Namísto čerta může v příběhu figurovat upír či vodník.
- čert přichází pro křivopřísežníka, člověka klejícího, hříšníka či povzbuzuje sebevraha
- krutý pán slouží po smrti jako čertův kůň
- čert může též krást lidské děti a nahrazovat je podhozenci, ačkoliv tak většinou činí divá žena
Dieser Artikel wurde noch nicht diskutiert. Wenn Sie der erste sein wollen, dann klicken Sie auf knopf Kommentar hinzufügen
| Druh: | maska |
Čert je ve slovanském folklóru ďábel či jemu podobná bytost. Na rozdíl od teologických ďáblů nesou čerti i jisté rysy vycházející pravděpodobně ze slovanského archaického náboženství a nemusí mít vždy čistě negativní charakter.
Českému čertovi doprovázejímu svatého Mikuláše se podobá Krampus vystupující ve stejné roli v Bavorskua Rakousku.
V češtině má slovo čert řadu variant a to především z důvodu tabu s ním spojovaným. Jedná se například o výrazy jako rohatý, nedobrý, čechman, čerchmant, červivec, čmert, jabl, ďas, diblík a další. Václav Machek spojoval slovo čert s bylinou čertkus luční, která je v souvislosti s čertem zmiňována v Mattioliho herbáři z 16. století. Podle Zdeňka Váni souvisí slovo čert s rytím čar a čarováním. Jeho označení může být náhradou za předkřesťanské běs, které kolem 14. století začalo ustupovat právě slovu čert a z řečtiny pocházejícímu ďábel.
Podoba čerta splývá s lidovým obrazem ďábla. Jedná se o muže s rohy, drápy, ocasem a kopytem, někdy oblečeného jako myslivec v zelené vestě a červeném klobouku, jindy oblečený v černé. Může se také objevit v podobě zvířete, například kozla nebo černého psa. V českém folklóru je s čertem spojována celá řada místních pověstí, jsou známy například čertovy kameny, stopy a brázdy nebo je mu přisuzována postavení hradu, zdi či brány. Pro zahnání či zahubení čertů či ďáblů je využíván nějaký náboženský úkon: křesťanský pozdrav, náboženská píseň, Modlitba, opsáním kříže hostií, případně bylina jestřábník či turan.
Mezi časté motivy o interakci člověka s čertem či ďáblem patří:
- muzikanti hrající čertům
- pakt s ďáblem a případné vyvázání se z něj či zachránění upsané duše
- za upsání duše člověk získává skřítka plivníka
- přivolání čerta dívkou s kterou nikdo netančí či si ji nikdo nechce vzít, případný následný tanec a odnesení do pekla či zachráněna. Namísto čerta může v příběhu figurovat upír či vodník.
- čert přichází pro křivopřísežníka, člověka klejícího, hříšníka či povzbuzuje sebevraha
- krutý pán slouží po smrti jako čertův kůň
- čert může též krást lidské děti a nahrazovat je podhozenci, ačkoliv tak většinou činí divá žena
