>  Zázvor

Zázvor

Zázvor je koření získávané z oddenků stejnojmenné rostliny, zázvoru lékařského (pravý, Zingiber officinale). Může mít žlutou, okrovou až červenou barvu; má výraznou pryskyřičnou vůni; jeho chuť je velmi výrazná, aromatická, slabě ovocná až citrusová a sladce pikantní (ve větším množství je až velmi ostrá).

Je nezbytnou součástí indické a čínské kuchyně. Používá se do sladkých i slaných pokrmů: zázvorového pečiva, guláše, pečených mas, ale i piva nebo limonád. Čerstvý, sušený, vařený i nakládaný působí příznivě na lidské zdraví.

V obchodech je známý v různě připravených formách jako zázvor černý (oddenky neoloupané) a zázvor bílý (oddenky oloupané); v Japonsku se pak používá růžový zázvor (nakládané plátky oddenku)

 
Zázvor lékařský (Zingiber officinale) je vytrvalá rostlina s květy růžovobílé nebo nažloutlé barvy

Není známo, odkud zázvor přesně pochází. Občas se uvádí, že byl nejdříve pěstován na jihu Číny, odkud pronikl do Indie. S jistotou můžeme říci, že v Indii a Číně se používá již více než tři tisíciletí. Z těchto oblastí se pravděpodobně zásluhou fénických mořeplavců rozšířil do zemí Blízkého východu a do okolí Středozemního moře.

Byl znám i ve starověkém Řecku, Římě i Egyptě, kde byl používán jako dnes – do omáček, ke kuřecímu masu nebo jako přísada k luštěninám.

Na africký kontinent přinesli tuto rostlinu Portugalci, do Jižní Ameriky jej v 16. století zavezli Španělé.

Oddenky zázvoru se v teple nekazí, a proto se stal jedním z prvních druhů koření přepravovaných arabskými obchodníky do Evropy i Afriky. Ve středověku zázvor v evropské kuchyni zdomácněl natolik, že nechyběl na žádném stole obdobně jako dnes pepř se solí.

Zázvor lékařský (pravý, obecný; Zingiber oficinale) je vytrvalá rostlina. Má květy růžovobílé nebo nažloutlé barvy. Koření se získává z oddenku (někdy chybně uváděno z kořene).

Zázvor má antibakteriální a protizánětlivé účinky.[zdroj?] Pomáhá při žaludečních, cestovních a těhotenských nevolnostech. Léčí rýmu a chřipku.[zdroj?] Snižuje cholesterol, stimuluje krevní oběh a podporuje redukci váhy. Používá se též jako afrodisiakum, a to především mladý oddenek, často v kombinaci s medem. Má ale mnoho vedlejších účinků. Některým lidem způsobuje zažívací obtíže, pálení žáhy nebo bušení srdce. Není proto vhodný pro děti. Pro těhotné se doporučuje jen v omezené míře. Vyhnout by se mu měli i diabetici nebo lidé užívající léky proti překyselení žaludku, na srdce a snížení krvácení.

Nejvýraznější chuťovou složkou je olej obsahující aromatické látky, například zingiberen a malé množství bisabolenu, které dodávají zázvoru typickou vůni.

Ostrou a výraznou chuť má na svědomí gingerol, látka chemickým složením podobná kapsaicinu (v pálivých paprikách a chilli).

Při vaření se gingerol přeměňuje na zingeron, který je aromatickou látkou využívanou v potravinářském průmyslu a při výrobě parfémů.

Oblasti pěstování zázvoru leží v tropech a subtropech. V roce 2017 měla největší pěstební plochu na světě Indie (168 000 hektarů). Indie také byla největším výrobcem, většina produkce byla ale určena pro vlastní spotřebu. V roce 2017 bylo podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) celosvětově vyprodukováno přibližně 3,04 milionu tun zázvoru. Tabulka uvádí přehled šesti největších producentů zázvoru na světě, kteří vyprodukovali celkem 86,9 % světové produkce.

Oddenek zázvoru obsahuje širokou škálu biologicky aktivních látek nenutritivní povahy, které ovlivňují jeho vlastnosti a léčebné užití. Mezi hlavní fytochemikálie patří skupiny esenciálních olejů, fenolických sloučenin, flavonoidů, alkaloidů, saponinů, steroidů, terpenoidů a taninů. Složky se mění v závislosti na geografickém původu a jejich zastoupení je též ovlivněno tím, zda je oddenek v čerstvém či sušeném stavu. Účinné látky zázvoru lékařského jsou především v esenciálním oleji, který je zodpovědný za jeho známou vůni a jehož výtěžnost se pohybuje od 1 do 3 %. Silice obsahuje několik komponent, z nichž nad 50 bylo charakterizováno. Hlavními účinnými látkami v zázvorovém oleji jsou seskviterpeny, β-bisabolen, zingiberen, kurkumen a zingiberol. Ostrou a pronikavou chuť čerstvého zázvoru způsobují především gingeroly, což jsou směsi homologních fenolů. Z nich nejrozšířenější je 6-gingerol, ačkoli je přítomno i menší množství jiných gingerolů s různě dlouhými řetězci. Za výraznou chuť zázvoru v sušené formě jsou zodpovědné shogaoly, což jsou dehydratované formy gingerolů, které se během sušení a skladování postupně rozkládají právě na shogaoly.

GIT (zažívací trakt) 
Zázvor má pozitivní účinky na zažívací trakt prokázané mnoha klinickými studiemi. Jeho aktivní složky pozitivně stimulují trávení a vstřebávání, zmírňují zácpu a plynatost zvýšením svalové aktivity zažívacího traktu. Zázvor je účinný i v prevenci kinetóz (nemoci z pohybu). Je používán v prevenci pooperačního zvracení, stejně jako proti nevolnostem během těhotenství. Předpokládá se, že antiemetická aktivita je zprostředkována antagonisty 5-HT3 receptorů. Odhaduje se, že snížením aktivity serotoninových receptorů působí zázvor přímo na úrovni zažívacího traktu, ale že ovlivňuje i centrální nervový systém.

Glykemie a dyslipidemie 
Bylo zjištěno, že léčba ethanolovým extraktem získaným ze sušených oddenků má vliv na snížení hyperglykemie, hyperinzulinemie a hyperlipidemie vyvolanou fruktózou spojenou s inzulinovou rezistencí. Pokusy na potkanech potvrdily, že syrový zázvor má hypoglykemický, hypocholesterolemický a hypolipidemický potenciál a že by mohl být využitý pro léčbu diabetických komplikací i u lidí. Výsledky jiné dvojitě zaslepené studie ukázaly, že užívání zázvorového prášku má vliv na zlepšení inzulinové rezistence a je užitečné u pacientů s diabetem mellitem druhého typu.

Poruchy krevní srážlivost
Předpokládá se, že zázvor může měnit koagulaci krve a ovlivňovat imunologické parametry. Pokusy na potkanech ukázaly, že zázvor působí cestou inhibice syntézy prostacyklinů a protisrážlivý účinek 6-gingerolu je způsoben inhibicí tvorby tromboxanu A2. Nicméně výsledky observačních studií jsou nejednoznačné. Omezení zahrnují nedostatečnou standardizaci použitých zázvorových přípravků, rozdíly v podaných dávkách a studovaném časovém rozmezí. Proto je potřeba dalšího výzkumu pro stanovení pevných doporučení.

Antioxidační a protizánětlivé účinky 
Byly studovány antioxidační účinky 6-gingerolu působením cesty inhibice cyklooxygenázy. To ze zázvoru činí velmi účinný prostředek v prevenci proti ultrafialovému záření (UVB) a předpokládá se jeho terapeutické využití v léčbě kožních onemocnění vyvolaným UVB zářením.

Protizánětlivé vlastnosti zázvoru jsou připisovány schopnosti 6-shogaolu, 6-gingerolu a 6-pradolu inhibovat kyselinu arachidonovou a tedy syntézu prostaglandinů E2. Bylo zjištěno, že u potkanů a králíků inhibuje cyklooxygenázu a zabraňuje uvolnění prostaglandinů.

Analgetické a antipyretické účinky 
Jsou popsány studie potvrzující protizánětlivé, analgetické a antipyretické účinky ethanolového zázvorového extraktu u potkanů a myší. Má silný analgetický účinek, který v mnoha případech působí cestou inhibicí cyklooxygenázy. Gingerol a jeho deriváty byly hlášeny dokonce jako účinnější než aspirin. Předpokládá se, že jeho analgetických účinků může být využito k úlevě od bolesti hlavy a migrény. Mezi další potenciální využití patří úleva od bolesti a zánětu revmatoidní artritidy či osteoartrózy.

Nežádoucí účinky 
Nežádoucí účinky se mohou projevit již při běžném dávkování, pokud zázvor užívají citlivější jedinci. Ty se mohou projevit pálením žáhy, podrážděním žaludku nebo zázvor může vyvolat alergické reakce v podobě dermatitidy. Větší dávky sušené drogy mohou způsobit vznik žlučových kamenů, výjimečně cestou ovlivnění centrální nervové soustavy vyvolat depresivní stavy.

Interakce 
Vysoké dávky sušeného zázvoru mohou zvyšovat účinky antikoagulační léčby, proto je třeba pacienty užívající warfarin, kyselinu acetylsalicylovou nebo nesteroidní antiflogistika dostatečně informovat a konzultovat možné interakce. Výsledky zkoumání vlivu zázvorové šťávy na biodostupnost cyklosporinu (užíván pro potlačení funkce imunitního systému) ukázaly, že pokud bylo léčivo aplikováno per os společně se šťávou, ta snížila množství absorbovaného cyklosporinu. Jeho užívání je dále kontraindikováno u pacientů se žlučovými kameny

Vliv na těhotenství 
Několik randomizovaných kontrolovaných studií prokázalo přínos užívání zázvoru při nevolnostech a zvracení během těhotenství bez jakýchkoli prokazatelných nežádoucích účinků na průběh těhotenství. Přesto Německá Komise E těhotenství jako kontraindikaci uvádí. Důvodem může být to, že při vysokých dávkách (4 g sušeného zázvoru/den) se může objevit zvýšená stažlivost dělohy, což je při těhotenství velmi nebezpečné. Pro hodnocení léčby nadměrného zvracení těhotných je třeba dalších výzkumů, dobře navržených studií. Proto je důležité užívání doplňků stravy obsahující zázvor během těhotenství konzultovat s lékařem s tím, že za bezpečnou dávku v době těhotenství je stanoveno užívání 250 mg 4krát denně.

Lékové formy a dávkování 
Zázvor se dá užívat v jeho sušené i čerstvé formě, v podobě extraktu, sirupu, tablet nebo tinktury. Stanovení správného dávkování závisí na tom, jaká léková forma je konzumována. U práškových kapslí nebo extraktu je doporučené dávkování 500 mg 2 až 4krát denně pro dospělé a děti od 6 let. Pro představu, jaké množství se smí užívat v jiné formě, je vhodný přepočet podle údajů, že 1 g extraktu odpovídá asi 1 g sušeného a práškovaného zázvoru, 5 g čerstvého zázvoru, čtyřem šálkům zázvorového čaje nebo dvěma lžícím zázvorového sirupu.

Mnoha klinickými studiemi bylo prokázáno, že zázvor je účinný v boji proti pooperačním nevolnostem a zvracení v těhotenství. Tyto vlastnosti by bylo užitečné například zkoumat i ve vztahu k použití zázvoru proti vedlejším účinkům (zvracení) způsobených chemoterapií. Zázvor je považován za bezpečný bylinný léčivý přípravek s nevýznamnými nežádoucími účinky, který je jako doplněk stravy považován za bezpečný i Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv.



© 2014 VMD Drogerie, Parfumerie CZ